PŘÍBĚH O PRÁDELNĚ, ANEB PO ROCE NA MÍSTĚ „ČINU“

V únoru 2023 jsme v prádelně společnosti Lindström v Žebráku úspěšně implementovali rekuperační výměníky AKIRETHERM® PROFI.  

Po uplynutí roku jsme si s panem Zdeňkem Křivancem, zástupcem společnosti, domluvili setkání, během kterého jsme probrali jejich zkušenosti s touto technologií. Diskutovali jsme o tom, jak tyto výměníky přispěli k efektivitě provozu, jaké byly výzvy při jejich implementaci, a zda splnily očekávání společnosti. Dále jsme se zaměřili na plány a strategie společnosti Lindström do budoucna a jaký význam má v této vizi nová technologie.

1. Jaká byla motivace a iniciativa k rozhodnutí pořídit rekuperační výměníky AKIERTHERM® do prádelny, a jak probíhala anabáze tohoto rozhodnutí od prvotního zájmu až po finální instalaci? 

My jsme poměrně dlouho věděli o tom, že tady je poměrně dost zbytkového/odpadního tepla a nevěděli jsme akorát, jak s ním naložit. Koncem roku 2022 jsme byli na návštěvě prádelny Lindström v Maďarsku, kde mají podobné zařízení nainstalováno, ale na opačném principu, mnohem komplikovanější, ale dopad na spotřebu plynu byl dle jejich vyjádření významný. Hledali jsme proto něco v ČR, ale nic podobného jsme nenašli. Až na základě energetického auditu, který probíhal v naší společnosti, jsme od energetického auditora dostali doporučení na rekuperaci tepla technologií AKIRETHERM® a kontakt na p. Brandta (pozn. majitel a jednatel společnosti AKIRE). Takže jsme nelenili, zavolali jsme mu, domluvili jsme si schůzku, prohlídku a tímto způsobem jsme se dopracovali k prvním rekuperačním výměníkům AKIRETHERM® PROFI.

2. Vaše první dojmy a zkušenosti vaší prádelny s instalací rekuperačních výměníků?

Na začátku byly jisté výzvy, protože koneckonců jako všechno, co musíte „zakomponovat“ do stávajícího objektu, resp. montujete dodatečně musíte hodně věcí přizpůsobit. První hala byla jednodušší, byl tam prostor, takže instalace probíhala v podstatě bez komplikací. Větší oříšek byla druhá hala, kde místo na výměníky nebylo, ale nakonec jsme ho přece jen vyčlenili. Sice jsme si ubrali ze skladovacího místa, ale povedlo se technologii umístit. V Olomoucké pobočce, kde se budou rekuperační výměníky taky instalovat dokonce zvažujeme jejich umístění v patře. 

3. Určitě jste měli a máte očekávání, jaké konkrétní výhody a úspory přinesou tyto výměníky  prádelně?

Je to hlavně úspora ve spotřebovaném plynu, který používáme na ohřev vstupní vody ať už do praček, nebo do kotlů. Čím víc si předehřejeme, tím míň musíme ohřívat, takže to jde ruku v ruce. Tohle je jasný důvod, proč si tuto technologii pořídit.

4. Popište nám proces instalace a jaký jste z toho měl celkový dojem?                                                                     

Před samotnou instalací jsem se byl osobně podívat, jak ty výměníky vypadají. Následně jsme si všechno podrobně zakreslili a rozvrhli, , aby bylo jasné, kterým směrem budou natočeny přívody a odvody vody. Instalace probíhala o víkendech, kdy prádelna není v provozu, takže jsme ani neomezovali provoz. Kompletně jsme celou technologii nainstalovali v průběhu čtyř víkendů. Celkový dojem byl dobrý.

5. Jak jste monitorovali a měřili úspory od doby instalace a jaké jsou dosavadní výsledky?

Úspory jsou měřeny kalorimetrem umístěným u výměníků v květnu 2023. K 31.12.2023 tam byl údaj 574 GJ, což odpovídá 160 tisícům kWh. Důležitá je ale i spotřeba plynu vynaložená na vyprání jednoho kilogramu prádla, která aktuálně u oděvů činí 1,36 kWh (v roce 2022 to bylo 1,7 kWh), u rohoží (jeden prací den v týdnu) je to 0,62 kWh (v roce 2022 to bylo 0,67).  Samozřejmě na výsledek úspor má vliv počáteční investice, celková spotřeba plynu a důležitým aspektem je nepochybně i cena plynu, která se poslední cca 2 roky pohybovala v širokém rozpětí, což v konečném důsledku ovlivňuje návratnost celkové investice.

6. Měly rekuperační výměníky vliv na celkovou energetickou efektivitu prádelny od doby instalace?

Samozřejmě, hlavně to byla úspora financí a byl to taky významný skok v úsporách i z pohledu porovnání s ostatními zeměmi v rámci skupiny Lindström.

7. Instalace takové technologie určitě neunikla ani pozornosti zaměstnanců. Jaký byl jejich pohled na tuto technologii a jaké byly jejich případné reakce?

Téma úspory energií se v naší společnosti řeší už léta, takže zaměstnanci jsou s tím seznámeni a ví, že neustále hledáme možnosti, jak snížit spotřebu energií. Takže to bylo vnímáno vesměs pozitivně. A berou to samozřejmě i z pohledu toho, že pokud ušetříme na provozu prádelny a jich se to nijak nedotkne, ani je to neomezí, o to víc prostředků pak může společnost vložit do jiných projektů, nebo do benefitů pro ně jako zaměstnance. Takže v tomto směru byly reakce opravdu pozitivní. Jediný, komu trochu přibyla práce navíc, jsou pracovníci údržby, kde jsme si nastavili každotýdenní čištění nádrží, což zabere zhruba 2,5 hodiny týdně, ale pořád je to v porovnání s úsporami nepatrná časová investice.

8. Přijali jste nějaká opatření ohledně údržby a správy těchto výměníků v průběhu jejich provozu?

V tomto směru jsme zavedli čištění výměníků jednou týdně, což pro pracovníky údržby představuje cca 2,5 až 3 hodiny. Toto opatření je čistě preventivní, stačilo by možná i jednou za 3 týdny, ale v rámci údržby to máme aktuálně nastaveno na jednou týdně. Při čištění zároveň kontrolují i stav nádrží a nerezového vlnovce. 

9. Máte plány na další vylepšení a optimalizaci energetické efektivity prádelny v budoucnosti?

Velké teplo nám produkují i sušičky, takže tam taky uvažujeme, jak by se dalo využít, protože aktuálně ho pouštíme do střechy. Třeba v zimě by se to dalo vhánět třeba do vzduchotechniky a využívat na vytápění objektu. Zároveň řešíme i fotovoltaiku na střechu, která je aktuálně ve fázi výběru. Vize je taková, že chceme vyrábět tolik elektřiny, kolik spotřebujeme s minimálními přetoky.

10. Jaká byla celková investovaná částka do této technologie?

Celková investice včetně nutných úprav byla 1.400.000 korun  

11. Má podle vás tato technologie vliv na životní prostředí?

Největším vlivem je určitě snížení spotřeby plynu, což významným způsobem snižuje naší uhlíkovou stopu, takže tam vidím z tohoto pohledu významný přínos pro životní prostředí. Jednoduše, čím míň plynu spálíme, tím větší pozitivní vliv to má na ekologii.

12. A poslední otázka. Jak byste shrnuli hlavní výsledky této investice a co byste doporučil jiným podobným podnikům, které produkují teplou odpadní vodu?

Výsledek investice je jednoznačně pozitivní, koneckonců je to vidět na celkové spotřebě plynu, což je pro nás nejhlavnější ukazatel. Takže pokud někdo produkuje velké množství teplé odpadní vody, tuhle investici jednoznačně doporučuji a je to správná cesta. Já osobně bych to, na základě našich zkušeností, určitě doporučil.